Hypoplazie mozečku je vzácné neurologické onemocnění, které může postihnout zvířata, zejména domácí druhy (psy a kočky). Příčiny onemocnění jsou vrozené - to znamená, že pacient se s tímto onemocněním narodí - a jedním z prvních důkazů postižení kočky je v prvních měsících nedostatek rovnováhy. Je však hypoplazie vážná? Jaké je žít s kočkou, která má toto onemocnění?

Ačkoli jsou případy vzácné, našli jsme koťátko, kterému byla diagnostikována hypoplazie mozečku a kterému rodina poskytuje veškerou potřebnou péči: Nala (@nalaequilibrista ). Abychom lépe pochopili, jak se tato patologie projevuje a jak funguje běžný život kočky bez rovnováhy, připravili jsme na toto téma speciální článek.

Cerebelární hypoplazie u koček: co to je a jak zvířata ovlivňuje?

Hypoplazie mozečku - nazývaná také hypoplazie mozečku - je onemocnění charakterizované vrozenou malformací mozečku. Tento orgán se nachází mezi mozkem a mozkovým kmenem a je zodpovědný za koordinaci pohybů a rovnováhu kočkovitých šelem. To v praxi znamená, že se jedná o onemocnění, které zanechává kočku bez rovnováhy a bez pohybové koordinace.

Hlavními příznaky tohoto onemocnění jsou:

• Nekoordinované pohyby
• Obtíže při stání na čtyřech
• Přehnané, ale nepřesné skoky
• Třes hlavy
• Časté změny držení těla

Příčiny tohoto problému jsou obvykle spojeny s virem kočičí panleukopenie, který se přenáší z matky na plod během březosti. U koček s hypoplazií mozečku se onemocnění obvykle projevuje na počátku života.

Nalin příběh: podezření a diagnóza nemoci

Nejen jméno kočky Nala, odkazující na postavu z filmu Lví král, ukazuje na její vůli přežít! Kočička Laury Cruzové byla zachráněna z ulice ve věku přibližně 15 dní, spolu se svou matkou a třemi bratry. "Už při prvním kontaktu s ní bylo možné si všimnout, že je něco jinak, protože byla méně pevná než její bratři a hodně vrtěla hlavou," řekla Laura Cruzová.Přes počáteční podezření se vše vyjasnilo až po prvních krůčcích: "Když bratři začali dělat první kroky, bylo zřejmé, že něco není v pořádku, protože nemohla chodit, aniž by padala do stran, a nohy se jí příliš třásly."

Poté, co si opatrovník uvědomil, že kočka je nevyrovnaná a má třes v tlapkách, rozhodl se vzít Nalu k neurologovi, kde byly provedeny neurologické testy a zahájena léčba kortikosteroidy, aby se zjistilo, zda se to zlepší: "Lékař se již vyjádřil, že by to mohlo souviset s mozečkem, ale abychom si byli jisti, museli jsme léčbu provádět několik týdnů.Užíváním léku nedošlo k žádné změně, a když jsme se vrátili k neurologovi, ten znovu provedl testy a potvrdil, že se jedná o hypoplazii mozečku."

Diagnóza padla, když bylo Nale dva a půl měsíce. Po zjištění, že kotě nebude mít stejné pohyby jako ostatní zvířata, se Laura rozhodla, že ji adoptuje natrvalo. "Nyní organizujeme vyšetření magnetickou rezonancí, abychom lépe pochopili závažnost její hypoplazie mozečku."

Jaký je každodenní život kotěte s hypoplazií mozečku?

Kočka s mozkovou hypoplazií potřebuje větší péči a pozornost, ale může žít normálně v rámci svých omezení a s určitými úpravami. Například v případě Naly opatrovník říká, že hlavní starostí rodiny je, že je to kočka bez rovnováhy a že nemůže stát vzpřímeně, se všemi čtyřmi tlapkami opřenými o podlahu. "Pohybuje se tak, že sebou hází ze strany na stranu a dává siKvůli tomu se často bouchá do hlavy, takže jsme museli udělat nějaké úpravy, například dát na místa, kde nejčastěji sedí, pěnové podložky."

Dalším problémem je, že na rozdíl od ostatních kočkovitých šelem nemůže kočka s hypoplazií mozečku používat záchod, protože nemá rovnováhu na vykonání potřeby. "Používá hygienické podložky, potřebu vykoná vleže. Co se týče jídla, Nala dokáže jíst sama a vždycky jí necháváme poblíž nádobu se suchým krmivem. S vodou je to složitější, protože nakonec spadnena vrchu květináčů a namočí se, ale děláme pokusy se žlábky na vodu pro těžší kočky."

Jinak má kočka bez rovnováhy, jako je Nala, stejné návyky jako každé domácí zvíře. Má ráda sáčky, ráda spí a má postel jen pro sebe. Laura vysvětluje, že všechno musí být v úrovni podlahy, protože nemůže skákat a nemá reflexy, aby mohla padat na nohy. "Nalinha se naučila přizpůsobit svému stavu. Takže si sama chodí na hygienickou podložku, může se sama krmit, a když potřebuje, dojde si na záchod.Také se jí daří - svým způsobem - pohybovat se po domě a hledat nás. Je velmi chytrá!"

Akupunktura a veterinární fyzioterapie zlepšily kvalitu života Naly.

Přestože hypoplazii mozečku u koček nelze vyléčit, je možné investovat do léčby, která pacientům zajistí pohodu a zlepší kvalitu jejich života. Veterinární akupunktura, stejně jako fyzioterapeutická sezení pro zvířata, jsou v těchto chvílích skvělými spojenci. Například Nala podstupuje léčbu a její výsledky jsou velmi pozitivní. Toto nám sdělil její opatrovník: "Začali jsme sVšimla jsem si, že má větší rovnováhu, dokáže si lehnout, aniž by se převrátila na bok, a někdy udělá pár kroků (asi 2 nebo 3), než spadne. Nic z toho před léčbou nedokázala! Je jí teprve 8 měsíců, takže doufám v lepší kvalitu jejího života."

Život s kočkou s postižením vyžaduje určité změny v rutině

Domácí mazlíčci s postižením mohou být velmi šťastní, ale změní život opatrovníka a potřebují prostor plně přizpůsobený jejich potřebám. "Přizpůsobit režim pobytu s Nalou není snadné, protože nemůže zůstat dlouho sama, protože je na nás v některých věcech závislá. Když potřebuji strávit hodiny venku, spoléhám na to, že s ní zůstane moje matka nebo můj snoubenec. Nechat jiúplně sama na dlouhou dobu mi nedělá dobře, protože nevím, jestli se jí podaří napít vody, nebo jestli se jí nepřevrhne nočník a celá se nenamočí. Nemůžu vědět, jestli se jí podaří dosáhnout na záchodovou podložku, aby si mohla dojít na nočník, nebo jestli to nakonec neudělá cestou a neušpiní se."

Kromě závislosti zvířete na majiteli je důležité myslet také na situace, jako je cestování a zdravotní problémy: "V jejím případě není například kastrace kočky jen kastrace. Vše je třeba promyslet a přizpůsobit s ohledem na její neurologické zvláštnosti, proto se vždy radím s veterináři."

Přes všechny problémy, které se na této cestě objevují, přináší adopce kočky - ať už je postižená, nebo ne - celé rodině spoustu radosti: "I když dělám vše, co je v mých silách, abych jí zajistila skvělou kvalitu života, stále se hodně starám o to, jak jí to co nejvíce usnadnit, aby i přes svá omezení a svůj odlišný a velmi zvláštní způsob života měla Nalinha ten nejlepší možný život!"