Mezi různými kožními chorobami, které mohou psy postihnout, je jednou z nejznepokojivějších - a nejčastějších - sarkoptová prašivina, známá také jako svrab. Tato patologie je způsobena přítomností roztoče v kůži nakažených, tzv. svrabového roztoče. Sarcoptes scabiei Kromě toho se jedná o onemocnění, které se snadno přenáší z jednoho psa na druhého a může postihnout i člověka. Abyste se o sarkoptové prašivině u psů dozvěděli více, můžete si přečíst článek Home Tlapky vyzpovídala veterinářku z kliniky Soft Dogs and Cats Nathalii Gouvêa. Níže se podívejte, co k tématu řekla!

Co je sarkoptová prašivina a jak se u psů projevuje?

Natália Gouvêa: Sarkoptickou prašivinu způsobuje roztoč, který postihuje psy, kočky, hlodavce, koně a dokonce i člověka. K nákaze dochází přímým kontaktem s hygienickými prostředky, podestýlkou, předměty nakažených zvířat nebo přímým kontaktem s nakaženým zvířetem. Jedná se tedy o onemocnění, které se přenáší z jednoho zvířete na druhé a ze zvířete na člověka. U psů se sarkoptická prašivina vyskytuje následujícími způsobyProjevuje se kožními lézemi a intenzivním svěděním. Kromě toho se kolem těchto lézí mohou objevit strupy a vypadávání chlupů v oblasti podpaží, u tlamy a na špičce ucha.

Jaký je rozdíl mezi sarkoptickou prašivinou a demodektickou a otodektickou prašivinou?

NG: Rozdíl mezi těmito patologiemi spočívá v tom, že sarkoptová prašivina je extrémně nakažlivá, protože se může přenášet z jednoho zvířete na druhé, a dokonce i na člověka. Demodektová prašivina - nazývaná také černá prašivina - nakažlivá není. Ve skutečnosti má tento typ roztoče (Demodex canis) na kůži každé zvíře, ale v některých případech může dojít k jeho rozmnožení v důsledku nedostatečné ochrany v kožní bariéře.Jedná se o nedostatek, který se často přenáší z matky na dítě v době kojení, čímž se štěně stává náchylnějším k tomuto onemocnění a umožňuje tomuto roztoči vystupňovaný růst na kůži zvířete. Na druhou stranu otodektická prašivina se také přenáší z jednoho psa na druhého a obvykle postihuje ucho štěňat. Za zmínku však stojí, že se jedná o onemocnění, které se přenáší z jednoho psa na druhého.V některých případech může tento typ svrabu opustit kanál a postihnout i další místa, kde se zvíře škrábe. Rozdíl je v tom, že na rozdíl od sarkoptové prašiviny nepostihuje člověka.

Jaké jsou hlavní příznaky sarkoptové prašiviny u psů?

NG: Vypadávání vlasů, kožní léze, nepříjemný zápach, extrémní svědění, zarudnutí, ale nejdůležitější je svědění, protože se jedná o svrab, který velmi svědí, zejména v oblasti tlamy a zbytku obličeje, což způsobuje léze s množstvím strupů.

Jak dochází k přenosu sarkoptové prašiviny u psů?

NG: Sarkoptová prašivina je velmi nakažlivá a může postihnout mnoho zvířat různých druhů, včetně člověka. K nákaze dochází přímým kontaktem s infikovanými zvířaty nebo předměty. Proto je třeba věnovat určitou pozornost miskám s potravou a vodou, pelíškům, hygienickým potřebám a místům, kam má zvíře přístup. V případě přímé nákazy může infikované zvíře snadno přenéstonemocnění na jiného psa nebo na opatrovníky a veterináře.

Jak lze u psů předcházet sarkoptové prašivině?

NG: V současné době jsou na trhu s domácími mazlíčky k dispozici tablety, které bojují proti sarkoptové prašivině, a myslím, že je to jeden z nejjednodušších způsobů, jak jí předcházet. Mají funkci léčby a pomáhají předcházet onemocnění, protože pokud zvíře tento typ prašiviny dostane, automaticky se zvládne. Nicméně v těžších případech sarkoptové prašiviny - u psů, kteří již mají léze v apokročilejším stupni - mohou pomoci i pilulky, ale bude třeba i koupele a další opatření, aby se nákaza co nejdříve zastavila. Jednou z rad je, že zvíře, u kterého byla diagnostikována sarkoptová prašivina, by mělo být izolováno.

Jak zabránit přenosu sarkoptové prašiviny na člověka?

NG: Nejlepším způsobem, jak zabránit tomu, aby se člověk nakazil touto nemocí, je velká opatrnost při manipulaci s pouličními zvířaty, která jsou k výskytu tohoto typu svrabu náchylnější. Pokud tedy zachráníte pouličního psa, ideální je zdvojnásobit svou pozornost a chytat tato zvířata v rukavici. Pokud si také všimnete, že se štěně hodně škrábe a trpí kožními lézemi, určitě ho vezměte k lékaři.Nejdůležitější je podle mého názoru dodržovat hygienu a základní péči o zvíře.

Jak se sarkoptická prašivina diagnostikuje a dá se léčit?

NG: Diagnóza svrabu se stanoví na základě vyšetření seškrábané kůže, která se poté podrobí důkladné analýze v laboratoři. Odborníci mohou prostřednictvím mikroskopu pozorovat, zda se na kůži zvířete nacházejí vajíčka a samotní roztoči. Poté může veterinární lékař zahájit léčbu, která se obvykle provádí předepsáním specifických léků a koupelí.(antiseptika) k odstranění roztočů a případných vajíček v dané oblasti. Jedná se o léčbu, která je obvykle poměrně účinná.