Už jste někdy slyšeli o vestibulárním syndromu psů? Jedná se o neurologickou poruchu, která ovlivňuje prostorovou orientaci a rovnováhu psů a může být způsobena úrazem, infekcí, cévním onemocněním, a dokonce i obyčejným zánětem psího ucha. Příznaky vestibulárního syndromu u psů obvykle nezůstanou bez povšimnutí, a to především proto, že jde o něco, co zanechává zvíře nevyrovnané, s chůzípotácí se a nemá prostorové povědomí.

Co však tento neurologický problém charakterizuje? Potřebuje pes speciální péči a může se z tohoto stavu zotavit? Jaké jsou příznaky psího vestibulárního syndromu, kterým je třeba věnovat pozornost? Abychom vše o tomto stavu odhalili, hovořili jsme s veterinářem Robertem Siqueirou, který se specializuje na neurologii malých zvířat. Podívejte se, co nám řekl níže!

Co je vestibulární systém psů?

Než se dozvíme, co přesně vestibulární syndrom je, je nutné pochopit vestibulární systém a jeho funkci jako celek. Roberto, který se nachází v nervovém systému psa, upozorňuje, že vestibulární systém je omezen na dvě dráhy: periferní a centrální. "Periferní dráhy jsou omezeny na soubor struktur nacházejících se ve středním a vnitřním uchu a centrální dráhy jsoulokalizované především v mozkovém kmeni a kaudální oblasti mozečku".

A k čemu vlastně tento systém slouží? Odborník vysvětluje: "Vestibulární systém má důležitou funkci udržovat normální prostorovou polohu očí, hlavy, trupu a končetin vzhledem ke gravitačnímu poli, a to i při změnách rotačního a lineárního zrychlení nebo sklonu těla." Jinými slovy, vestibulární systém obecně slouží k orientaci psů vzhledem k poloze těla.prostoru a gravitace a je také zodpovědný za rovnováhu psů.

Vestibulární syndrom u psů: pochopte, co to je a jak se problém vyvíjí

Vestibulární syndrom u psů, jak již název napovídá, označuje soubor klinických příznaků nebo onemocnění, které postihují vestibulární systém a v důsledku toho ovlivňují udržení rovnováhy a normální orientaci jedince. Tento stav může mít různé přidružené příčiny nebo se může projevit z neznámých příčin. V tomto druhém případě se jedná o tzv. vestibulární syndrom.idiopatická u psů.

"Vestibulární syndrom u psů je považován za příznak nebo oblast periferního nebo centrálního nervového systému, která byla postižena nemocí nebo patologií. Mezi ně patří nejčastěji zánět středního/interního ucha u psů a idiopatický vestibulární syndrom u psů - tedy bez definované příčiny - u periferního vestibulárního syndromu; a novotvary, zánětlivá/infekční onemocnění, nedostatek thiaminu,Tato neurologická dysfunkce je na klinice malých zvířat pozorována poměrně často a může být genetického i negenetického původu."

Vestibulární syndrom a labyrintitida u psů: jaký je vztah mezi těmito dvěma stavy?

Stejně jako u lidí se i u psů vyskytuje labyrintitida a často se příznaky nakonec zaměňují s vestibulárním syndromem psů, ale nemusí jít nutně o totéž. Podle neurologa je logické, že jedno onemocnění souvisí s druhým, ale je možné pozorovat i rozdíly: "Periferní vestibulární syndrom můžeme spojovat s labyrintitidou kvůliRozdíl spočívá v tom, že vestibulární syndrom je syndrom, který zahrnuje periferní a centrální oblast, zatímco labyrintitida zahrnuje pouze oblast vnitřního ucha periferního vestibulárního systému."

Vestibulární syndrom psů: příznaky, na které je třeba si dát pozor

Jelikož se jedná o neurologický problém u psů, který výrazně ovlivňuje rovnováhu zvířete, majitelé si brzy všimnou některých změn v chování psa, které naznačují, že se zvířetem není něco v pořádku. V těchto případech lze zaznamenat potácení, držení hlavy mimo normální osu v nakloněné poloze a dokonce i třes. Pokud má tedy vaše štěně tendenci k třesu, měli byste si jich být vědomi.hlavu natočenou na stranu a zdá se, že je při chůzi po domě dezorientovaný, stojí za to věnovat mu zvýšenou pozornost.

Hlavní příznaky spojené s vestibulárním syndromem u psů jsou:

• Náklon hlavy
• Nystagmus (mimovolní pohyb očí, který může být horizontální, vertikální nebo rotační).
• Strabismus
• Vestibulární ataxie (ztráta rovnováhy, která může mít za následek závratě a nevolnost).
• Hornerův syndrom (stav pokleslých víček)
• Ochrnutí obličeje
• Proprioceptivní deficity
• Ospalost
• Cerebelární změny

K rozlišení periferního a centrálního vestibulárního syndromu u psů Roberto říká, že jedním ze způsobů, jak odlišit jeden od druhého, jsou příznaky pozorované u každého z těchto stavů. Zatímco některé projevy jsou častější u periferního syndromu - například nevolnost, pády a převalování - jiné jsou častější u centrálního vestibulárního syndromu - například ospalost, změněný psychický stav a příznaky.mozeček (oblast mozku zodpovědná za udržování rovnováhy a držení těla, kontrolu svalového tonu, regulaci pohybů těla a motorické učení).

V každém případě je v těchto případech nezbytné lékařské vyšetření, protože pouze kvalifikovaný odborník, nejlépe specializovaný na veterinární neurologii, může správně diagnostikovat stav pacienta.

Jak se diagnostikuje vestibulární syndrom psů?

Pokud existuje podezření na neurologický problém u psa, bez ohledu na to, zda se jedná o vestibulární syndrom či nikoliv, je nanejvýš vhodné co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc. Čím dříve se onemocnění odhalí, tím lepší je prognóza." Diagnóza se stanoví na základě neurologického fyzikálního vyšetření, podrobné anamnézy a doplňujících testů a neurozobrazovacích vyšetření, jako např:

• Krevní test u psů (hemogram)
• Biochemické vyšetření
• Sérologie
• PCR
• Hormonální testy
• Analýza mozkomíšního moku
• Otoskopie
• Radiografie
• Počítačová tomografie
• Magnetická rezonance"

Na základě analýzy tohoto souboru testů bude neurolog schopen stanovit diagnózu a navrhnout nejlepší způsob řešení problému.

Je vestibulární syndrom psů léčitelný?

Ano, tento typ neurologického problému je možné léčit. V těchto případech je třeba, aby pes měl definovanou primární příčinu, aby byl výsledek účinný. To znamená, že pokud je příčinou zánět psího ucha, indikované léky budou odpovídat léčbě zánětu ucha, jako jsou antibiotika nebo protizánětlivé léky. Na druhou stranu je také možná paliativní léčba, která je zaměřena napříznaky, abyste předešli možným potížím vašeho domácího mazlíčka.

Roberto říká: "Léčba souvisí s primární příčinou, ale můžeme do ní zahrnout i základní léčbu, kterou můžeme použít u jakékoli příčiny, abychom zlepšili pro psa nejobtížnější příznaky, jako je použití blokátorů kalciových kanálů nebo anticholinergních léků, abychom snížili závratě a zvracení."

I s tímto vědomím je třeba poznamenat, že by se nemělo uvažovat o samoléčbě. I když je úmysl dobrý, jedná se o přístup, který může vašemu čtyřnohému příteli ublížit, místo aby mu pomohl. Abyste zajistili dobré zotavení psa, je nezbytné dodržovat všechny pokyny, které vám dá důvěryhodný veterinární lékař.

Dalším důležitým bodem je, že v případě psího idiopatického vestibulárního syndromu se obvykle doporučuje pouze základní léčba, protože není možné určit příčinu problému. Příznaky dokonce obvykle samy ustoupí, takže jediným opatřením by mělo být zabránit psovi v přílišném pohybu, dokud jsou příznaky velmi výrazné.

Lze nějak zabránit vestibulárnímu syndromu u psů?

Jedná se o častou otázku mezi rodiči zvířat a hlavní radou je dávat si pozor na základní onemocnění a předcházet jim (což je následně způsob, jak předcházet vestibulárnímu syndromu psů): "Ideální je vyhnout se základní příčině. Například hlavní příčinou periferního vestibulárního syndromu je zánět středního nebo vnitřního ucha, takže je důležité věnovat zvláštní pozornost tomuto typu problému."

V tomto smyslu je třeba zmínit, že uším psa je třeba věnovat pozornost, aby nedošlo k lokálnímu zánětu. Opatrovník by měl psovi pravidelně čistit uši pomocí specifických přípravků pro psy a které jsou indikovány odborníkem. Důležitá je také pravidelná kontrola, abyste se ujistili, že je se zdravím vašeho zvířete vše v pořádku.

Veterinární lékař navíc dodává: "Kdykoli zpozorujete jakékoli příznaky související s neurologickými problémy, vyhledejte veterinárního lékaře neurologa, protože pokud jsou vestibulární syndromy - nebo jakékoli jiné onemocnění - diagnostikovány rychle, včas a v raném stádiu, je mnohem snazší je úspěšně léčit ve srovnání s pokročilými onemocněními."