Aljašský malamut je pes, který svým vzhledem připomíná vlka. Kvůli této charakteristice si ho někteří lidé běžně pletou se sibiřským huskym - a ve skutečnosti mají dokonce určitý "stupeň příbuznosti". Věděli jste ale, že o malamutovi existuje ještě několik dalších zajímavostí? Abyste se o jeho historii, osobnosti a dalších zajímavostech dozvěděli něco víc, připravili jsme pro vásspeciální reportáž o aljašském malamutovi!

1) Aljašský malamut je "vzdálený bratranec" sibiřského huskyho.

Není divu, že se tato dvě plemena často zaměňují: malamut a sibiřský husky vypadají velmi podobně. Vysvětluje se to tím, že oba psi mají společné předky, kterými jsou sibiřští vlci. Velký rozdíl je v tom, že zatímco husky byl vyšlechtěn v ruské oblasti, malamut se dostal na Aljašku ve Spojených státech a stal se původem americkým psem.

2) Aljašský pes byl vychován domorodými kmeny.

Po převozu na Aljašku žil malamutský pes u severoamerických indiánských kmenů a byl domestikován. Sloužil jako pomocník při přepravě saní v Arktidě a jméno plemene dokonce vyjadřuje poctu kočovnému kmeni na severozápadě Aljašky, který se jmenuje Mahlemutové. A ještě jedna zajímavost o malamutech: Aljaška je severoamerický stát, který má plemeno jakonárodní symbol.

3) Mládě aljašského malamuta je plné energie

Jako štěně je aljašský malamut velmi neklidný. Rád prozkoumá vše kolem sebe a opatrovník musí vědět, jak to nasměrovat k hračkám a hrám, a vždy se snažit vydat energii štěněte na maximum. Obohacení prostředí je dobrou strategií, jak mu zajistit potřebné podněty. Ale nebojte se: přes veškerý neklid štěněte malamuta ještěně je v dospělosti klidnější.

4) Aljašský malamut je rozený kopáč

Ačkoli nepatří k plemenům s vysokou mírou aktivity, v chování malamuta se objevuje jeden zvláštní rys: je to malý pes, který rád hrabe. K hrabání ve sněhu byl vycvičen už v dávných dobách a tento instinkt mu zůstal dodnes. Proto ho lze na otevřených místech - například na dvorcích - povzbuzovat, aby tuto hrabací úlohu vykonával.

5) Malamut má dominantní povahu.

Aljašský malamut není vhodný pro rodiče, kteří se o zvíře starají poprvé. Bývají to silní jedinci a dominantní psi, takže mohou být trochu tvrdohlaví. Aby si s tímto plemenem poradil, musí mít opatrovník pevnou ruku a vědět, jak štěně správně vychovávat. Jinak si může myslet, že je v domě "pánem", a bude mít problém přijímat příkazy od rodiny.

Stojí za to si uvědomit, že pevná ruka neznamená tresty, ano? Ve skutečnosti je technika pozitivního posilování nejvhodnější metodikou pro výcvik psů tohoto plemene. Proto vždy nabízejte pamlsky a chvalte, když štěně udělá něco správně!

6) Na rozdíl od huskyho nemá aljašský malamut modré oči.

Zatímco sibiřský husky obvykle okouzluje lidi svýma pronikavýma modrýma očima, malamuti mají pouze jednu variantu barvy očí, a to hnědou. Pokud jde o barevné variace, je dobré mít na paměti, že neexistuje zcela bílý aljašský malamut: pes se obvykle vyskytuje se světle šedou srstí přecházející přes odstíny černé, pískové a červené, se skvrnami.bílá na spodní části těla.

7) Aljašský pes téměř neštěká, ale umí výt

Aljašský malamut je dobrý pes do bytu, protože téměř neštěká a není příliš hlasitý. Přesto musí být jeho opatrovník připraven na další běžnou formu komunikace tohoto plemene: vytí. Aljašský malamut, ať už štěně nebo dospělý pes, má ve zvyku "mluvit" vytím. Vytí je totiž chování zděděné po vlcích.

8) Obří aljašský malamut: plemeno dosahuje výšky 63 cm.

Velikost štěněte malamuta je charakteristickým znakem, který vyniká. V ideálním případě by fena tohoto plemene měla měřit v kohoutku kolem 58 cm, zatímco samci by měli měřit kolem 63 cm. Je však možné najít zvířata, která dosahují v průměru až 66 cm. Pokud jde o hmotnost, aljašský malamut může vážit mezi 32 a 43 kg, ale ideální hmotnost je 34 kg u fen a 38 kg u samců.Proto je toto plemeno řazeno do skupiny obřích psů.

9) Malamut vychází dobře s dětmi, cizími lidmi a jinými zvířaty.

Velká velikost malamuta může působit trochu zastrašujícím dojmem, ale pravdou je, že tento pes je velmi hravý a společenský. Rád komunikuje a nedělá mu potíže navázat vztah například s cizími lidmi a jinými zvířaty. U dětí je štěně malamuta jednou z nejlepších možných voleb. Toto plemeno si s těmi nejmenšími velmi dobře rozumí a má vysokou šanci, že se z nich stanou.nejlepší přátelé.

10) Malamuti nejsou jediným plemenem psů, kteří tahají saně.

Aljašský malamut je známý tím, že je silný a odolný - není divu, že jedním z jeho úkolů je tahat saně. Nenechte se však zmást, existují i jiná plemena, která vykonávají stejnou práci. Kromě aljašského malamuta jsou dalšími plemeny, která jsou známá jako tažná plemena, sibiřský husky, samojed, gronlandský hund a aljašský husky (směs malamutů a aljašských husků).Huskies).

11) V Brazílii je možné mít malamuta, i když je toto plemeno vzácné.

Malamuty u nás nenajdete tak často, ale existují chovatelé, kteří se na toto plemeno specializují. Jak uvidíme později, není to zrovna levná záležitost, ale je to něco, co umožňuje chov "aljašského malamuta" u nás. Je také důležité mít na paměti, že jakožto pes pocházející z velmi chladných oblastí se jedná o psa, který může mít určité problémy s adaptací ve velmi horkých městech.

V takovém případě je vhodné připomenout, že existují i některé strategie, které lze použít k péči o psa s horkem a které zmírňují nepohodlí způsobené vysokými teplotami u domácího mazlíčka.

12) Aljašský malamut: cena psa dosahuje 5 tisíc dolarů R

Přestože u nás není tak populární jako sibiřský husky, není aljašský malamut zrovna drahý pes. Za exemplář tohoto plemene musí zájemce zaplatit od 2 000 do 5 000 rupií. Cena psa se může lišit podle chovatelské stanice, fyzických vlastností zvířete a genetické linie.

Nezapomeňte, že pro bezpečné pořízení štěněte je nezbytné hledat spolehlivou chovatelskou stanici s dobrými referencemi. Pokud můžete, před uzavřením koupě místo několikrát navštivte. Tak se nejlépe ujistíte, že je o štěňata i rodiče dobře postaráno.